Řešení pro Úkol 2-5 – Heslo podle pravidel
- Watouš:
- „To je teda jako za trest, být orgem. Člověk si pracně vymyslí princip šifry, myslí si, že má vyhráno, a ono houby. Nejtěžší je vybrat heslo. Musí se hodit do celého konceptu šifry a ještě k tomu splňovat spoustu pravidel.“
- Tomík:
- „No tak, ta tvoje pravidla jsou spíš zdravý selský rozum, aby to nikdo nemohl jen tak vyhaluzit. Je přece jasné, že kdyby mělo heslo dvě písmena nebo kdyby –“
- Watouš:
- „No bezva, ale pak se ještě musí týkat tématu…“
- Ája:
- „Ani to není vždycky nutné. Jasný, je to hezký, ale občas je musíme překvapit. Ostatně tolik jmen, která by byla z oboru společenských her, asi ani neexistuje.“
- Watouš:
- „…no a vidíte to. Další pravidlo. Podstatné jméno to musí být.“
- Ája:
- „Vidíš, na to jsem zrovna ani nemyslela, to je vlastně taky pravda.“
- Ráchel:
- „Počkat, a co bys chtěl? Heslo třeba sloveso? To by bylo dost divný! To je snad horší než ty anglicismy a cizí slova! Musíme přece držet nějakou úroveň.“
- Pavel:
- „Ale no tak, Ráchel, takový problém ty cizí jazyky snad nejsou, ne? Jako kdybys chtěl, Watouši, heslo nevím třeba v japonštině, asi bych na to opravdu namítl, že to je trochu moc, ale angličtinu snad zvládnou.“
- Ráchel:
- „Pff, angličtina a hesla jako slovesa…“
- Tomík:
- „Ty taky nejsi nikdy spokojená. Běžte se s Watoušem provětrat, ulovit třeba pár pokémonů, a my budeme mít aspoň klid na programování.“
Řešení
Postavy v šifře zmiňují některé logické požadavky, jak by mělo heslo vypadat, ale zároveň také dost docela prapodivných vlastností. Proč by někdo měl mít heslo zrovna v japonštině? Nebo dvoupísmenné?
- Tomík:
- „No tak, ta tvoje pravidla jsou spíš zdravý selský rozum, aby to nikdo nemohl jen tak vyhaluzit. Je přece jasné, že kdyby mělo heslo dvě písmena nebo kdyby –“
- Watouš:
- „No bezva, ale pak se ještě musí týkat tématu…“
- Ája:
- „Ani to není vždycky nutné. Jasný, je to hezký, ale občas je musíme překvapit. Ostatně tolik jmen, které by byly z oboru společenských her, asi ani neexistuje.“
- Watouš:
- „…no a vidíte to. Další pravidlo. Podstatné jméno to musí být.“
- Ája:
- „Vidíš, na to jsem zrovna ani nemyslela, to je vlastně taky pravda.“
- Ráchel:
- „Počkat, a co bys chtěl? Heslo třeba sloveso? To by bylo dost divný! To je snad horší než ty anglicismy a cizí slova! Musíme přece držet nějakou úroveň.“
- Pavel:
- „Ale no tak, Ráchel, takový problém ty cizí jazyky snad nejsou, ne? Jako kdybys chtěl, Watouši, heslo nevím třeba v japonštině, asi bych na to opravdu namítl, že to je trochu moc, ale angličtinu snad zvládnou.“
- Ráchel:
- „Pff, angličtina a hesla jako slovesa…“
- Tomík:
- „Ty taky nejsi nikdy spokojená. Běžte se s Watoušem provětrat, ulovit třeba pár pokémonů, a my budeme mít aspoň klid na programování.“
Už ve velice dávné historii Technoplanety byla jako šifra představen rozhovor několika postav Heslo vítězí. Někteří mluvčí lhali, někteří mluvili pravdu a jenom na základě informací z rozhovoru bylo možné heslo uhodnout. V naší šifře ale nejsou žádné nápovědy lživé, jen je potřeba je správně pochopit a spojit dohromady jako indicie v Boyardu (ten přijde jako každý rok ve 4. kole):
- heslo je z oboru společenských her
- heslo má jen dvě písmena
- heslo je zároveň sloveso, zároveň podstatné jméno, zároveň japonské a zároveň anglické
- …a navíc ti Pokémoni a programování
Co takhle slovo go? Go je jméno pro japonskou společenskou hru, zároveň ale známé anglické sloveso. Má taky jenom dvě písmena. A jako bonus ještě Pokémon GO a programovací jazyk Go.