Úkol 2-5 – Heslo podle pravidel

Watouš:

„To je teda jako za trest, být orgem. Člověk si pracně vymyslí princip šifry, myslí si, že má vyhráno, a ono houby. Nejtěžší je vybrat heslo. Musí se hodit do celého konceptu šifry a ještě k tomu splňovat spoustu pravidel.“

Tomík:

„No tak, ta tvoje pravidla jsou spíš zdravý selský rozum, aby to nikdo nemohl jen tak vyhaluzit. Je přece jasné, že kdyby mělo heslo dvě písmena nebo kdyby –“

Watouš:

„No bezva, ale pak se ještě musí týkat tématu…“

Ája:

„Ani to není vždycky nutné. Jasný, je to hezký, ale občas je musíme překvapit. Ostatně tolik jmen, která by byla z oboru společenských her, asi ani neexistuje.“

Watouš:

„…no a vidíte to. Další pravidlo. Podstatné jméno to musí být.“

Ája:

„Vidíš, na to jsem zrovna ani nemyslela, to je vlastně taky pravda.“

Ráchel:

„Počkat, a co bys chtěl? Heslo třeba sloveso? To by bylo dost divný! To je snad horší než ty anglicismy a cizí slova! Musíme přece držet nějakou úroveň.“

Pavel:

„Ale no tak, Ráchel, takový problém ty cizí jazyky snad nejsou, ne? Jako kdybys chtěl, Watouši, heslo nevím třeba v japonštině, asi bych na to opravdu namítl, že to je trochu moc, ale angličtinu snad zvládnou.“

Ráchel:

„Pff, angličtina a hesla jako slovesa…“

Tomík:

„Ty taky nejsi nikdy spokojená. Běžte se s Watoušem provětrat, ulovit třeba pár pokémonů, a my budeme mít aspoň klid na programování.“