Úkol 3-3 – Domov důchodců

Společenská místnost byla plná. Okny svítilo podvečerní slunce a v koutě hrála televize, kde právě komentátor hlasem plným elektrostatického šumu tlumeně vyřvával: „A do cíle se blíží Kostitřas z Ústí! Ano, ano! Vypadá to nadějně, má skvělý čas! Byla by škoda, kdyby nedojel. Letos startuje podesáté, přičemž mu poprvé konkuruje mladší soupeř Ledovec, doposud se věnující jiným jízdám…“

Puklík se roztřeseně pohnul, aby posunul pěšce o čtyři políčka. „Jsi na tahu Brejlovče.“

Brejlovec zamžoural na hrací desku. „Tak já taky potáhnu o čtyři. Se ukaž.“

Hrboun si odchrchlal a těžce vydechl. „Už bude šest?“

„Pět, dědku!“ odpověděla hlasitě Ušatá u okna. „Kdybys tak nekouřil, neměl bys zauhlený plíce,“ pokračovala smířlivěji.

„No jó. Ty máš co povídat o kouření. Já jen jestli už nevolaly sestry k večeři,“ dodal Hrboun.

„Volaly,“ špitla Bagetka, „už to bude pět minut. Myslím. Snad. Já nevím.“

„Jestli budeme už počtvrté stát ve frontě předčasně, tak tě nenamažu olejem,“ varovala Kačenka.

„Pusťte mě,“ tlačil se dopředu Puklík, „starší mají přednost.“

„Dátum narození nět zásluha,“ hřměl Sergej. „Něbudu drugoj jen proto, čto Bardotka narodila v šedesátom čtvrtom! Urá.“

„Podívejte na něj!“ zaječela Barónka. „Letí dopředu jak Messerschmitt. Za mě!“ zavelela. „Přece nebudu druhá!“

„Pardón, pardón,“ omlouval se Messerschmitt. „Posledně jsem dostal jen tři nebo čtyři knedlíky.“

Veselý tele se jen potutelně usmívalo. „Copak. Paměť ti neslouží, dědku? To já měla sedum. Co ty na to, Žabotlame?“

„Já si dám taky sedum. Nebudu totiž ve frontě ani zdaleka poslední. Narodil jsem se v šedesátém čtvrtém, jen krátce před Bardotkou. Ale nějakou tu zkušenost už jsem taky nasbíral.“

„Tolik, jako já, bys toho nenatahal za čtyři životy,“ ušklíbla se Bardotka.

Celá společnost právě dorazila do jídelny. „Hurvínku! Nepředbíhej. Stejně si můžeš dát jen jednou!“

„Podívejte na Bastarda! Bere si dvě!“ upozornil Plecháč už potřetí a pouští Bagetku před sebe.

Hrboun těžce odfuněl do kouta, tiše písknul na Ušatou a společně s klidem pozorovali ostatní později narozené.

Nápověda

Asi jste už přišli na to, že přezdívky obyvatel domova jsou nanejvýš podezřelé. Čeho to jsou přezdívky? Hledejte googlem a narazíte na stránku na Wikipedii, kde jsou všechny přezdívky vypsané v přehledné tabulce. A o co se obyvatelé hádají? Přeci o to, kdo bude stát dříve ve frontě, starší mají přednost.

Pozor, někdy můžete stejnou přezdívku najít vícekrát – v tom případě vezměte nejstarší - a některé mají stejné roky, ale v textu samotném je poznat, kdo stojí před kým. Několik týmů se domnívalo, že heslem je jakási řeka. Pokud byste s tím měli problém, buďte pozornější a přesnější při hledání. Stačí ale přehodit jen dvě písmenka a správné heslo je na světě.

Druhá nápověda

Jako zdroj informací použijte Wikipedii.