Úkol 5-1 – Malíři pokojů

„Tak chlapi, práce nepočká, natírat!“ zavelel šéf Bedřich a narazil si pracovní čepici.

„To je spěchu,“ zabručel Pepa a sáhl po štětci. „Beru si první stěnu, co na ní maj bejt vodorovný pruhy s červeným uprostřed.“

„Tondo, pusť se do tenkých šikmých!“ rozhodl šéf. „Já udělám tu třetí s modrou půlkou vpravo.“

„Ta je těžká,“ brblal Tonda, „proč já?“

„Protože pak můžeš malovat pátou a vosmou, sou jen šikmo rozdělený napůl a štětce už budeš mít vod barev. Pepa si vezme šestou, tam sou taky barvy, který maluje teď,“ odpovídá podrážděně Bedřich. „A jestli je fakt machr, tak pak zvládne i devátou. Malý kostky nedá jen tak někdo.“

„Tondo, klídek, pruhy na druhý jsou pohoda,“ uklidňuje kolegu Pepa. „Až si Béda poradí s černo–žlutými čtverci na čtvrté, na kříž na sedmé si možná půjčí oba štětce od tebe.“

„Žlutý štětec budu potřebovat i na třetí a čtvrtou stěnu. Červenej si půjčím od Pepy, až domaluje svislý pruhy, na čtverce ho nebude potřebovat,“ uzavírá Bedřich.