Hra v Grébovce vycházela z pradávných šipkovaných, inspirována byla různými orienťáky a čerpala z Bedny, Tmou a Sendviče. Hru jsme plánovali už od podzimka a celý školní rok jsme občas zkoušeli dávat dětem různé úlohy, abychom střídavě propadali depresím, jak jim to luštění nejde, a pak zas jásali v euforii, s jakým nadšením se vrhají do řešení.
Kvůli špatnému počasí jsme hru posunuli ke konci června a ty tři týdny jsme využili k zadávání různých šifer, aby se týmy procvičily a vůbec seznámily s různými typy šifer morseovkou počínaje a konče třeba mřížkou popsanou ve verneovce Matyáš Sandorf. Řešení úloh už dávalo pokyny k samotné hře v Grébovce.
Konečně bylo vše připraveno. Den předtím dostaly týmy úvodní text, který dal rámec celé hře a rozluštily si místo a čas začátku. Pokud někdo nevyluštil, dostal informaci od ostatních.
Děti měly sraz v půl deváté, ale my dospěláci jsme pobíhali i s psem Alfrédem po Grébovce ráno od šesti a úlohy ukládali na správná místa. Pak ještě nutné kopírování mapy se stanovišti nás dostalo do zmačné časové tísně, takže obálky se startovním úkolem jsme dávali do vrátnice v době, kdy u vrat přešlapovala většina účastníků.