Řešení pro Úkol 1-5 – The Incredible Machine

Řešení

The Incredible Machine je série logických počítačových her s různě mezi sebou reagujícími předměty podle zjednodušených fyzikálních zákonitostí. Některé děje ve hře hraničí až s klišé. My jsme se snažili být mnohem blíže skutečnému světu.

Na každém obrázku můžete najít místo, kde se něco začne pohybovat, děj se spustí a postupuje podle fyzikálních zákonitostí až k jednomu (a jen jednomu) z písmenek. Jejich přečtením získáte heslo.

Děj první začíná pádem míčku na spínač svítilny, kterou rozsvítí. Ta svítí přes lupu na knot svíčky, a tu zapálí (ano, opravdu existují svítilny, schopné něco zapálit), svíčka plamenem zahřívá bimetalový pásek. Pásek se prohne na tu stranu, kde je kov s menší roztažností, takže dolů a zapne ventilátor. Ten odfoukne balónek na špičku nože, nůž propíchne balónek a špičaté závažíčko rozbije kádinku s kyselinou. Kyselina se rozlévá a rychle reaguje s hliníkem, proleptá hliníkovou zátku, proteče do kádinky na páce a převáží ji k písmenu P.

Další plánek je zajímavější, na uzávěru nádrže visí závaží, dost těžké na to, aby svou tíhou páku otočilo a otevřelo ventil. Hladina kapaliny ve spojených nádobách vystoupá do stejné výšky a zdvihne oba plováky současně. Tyč klesá a zůstává ve vodorovné poloze, prostřední závažíčko zavěšené na tyči sepne prostřední spínač, tím zapne laser, laser zapálí knot svíček, svíčky ohřívají kapalinu, kapalina se vypařuje a kondenzuje/nasákne do houby, čímž převáží páku a prst na druhém konci ukáže/šťouchne do O.

Na třetím obrázku opět padá koule na spínač, tentokrát zapne páčkou ventilátor foukající na miskový větrník s kladkou, ta pohne vyváženou kladkou, lehčí závaží klesá a stiskne spínač a zapne naviják. Naviják navíjí lanko, zdvihá vodorovnou tyč a tím uvolní dvě železné koule. Obě koule spadnou na očko, dolů propadne jen levá, protože levé očko zahřívá svíčka, a to se teplem roztahuje. Koule pohne pákou a nakloní ji vlevo o 45°, tam se zarazí. O stejný úhel se pootočí i první ozubené kolo, ale opačným směrem (po směru hodinových ručiček), druhé ozubené kolo se pootočí o 22,5° proti směru hod. ruč. a zrcadlo na něm odrazí paprsek silného laseru z terče na knot druhé rakety zleva (tj. o 45° místo původních 90°). Raketa odstartuje a trefí S.

Na čtvrtém schématu opět padá koule, pro jistotu železná, aby nůžky stříhaly pořádně, přestřihnutý provázek pod závažím závaží uvolní, ocelová pružina ho zdvihne a přepne jím spínač, tím zapne elektromagnet, který přitáhne zarážku, uvolní kouli a koule padá na E. Měděná pružina opravdu nic neudělá, představte si, jak natáhnete kus stočeného měděného drátku, žádná pružnost v něm není.

Poslední sekvence je také krátká. Zapálený Bunsenův kahan intenzivně zahřívá měděný pásek, měď velmi dobře vede teplo, parafínová zarážka se brzy rozteče a uvolní kouli Newtonovy houpačky, ráz se koulemi přenese na poslední, která se zhoupne, sepne tlačítko, tím rozsvítí svítilnu a osvítí písmeno L.

Řešením je slovo posel.