Finále

Za tým Tesavonaty bych chtěl poděkovat za krásné šifry, které nám orgové přichystali a těším se na příští rok. :)

Také bych chtěl moc moc poděkovat za celý náš tým moc se těšíme na další rok moc se vám to povedlo... :)

Když už nám Filip toto diskuzní téma nechal založit (a kdyby to neudělal on, asi bych to udělal já), byla by chyba toho nevyužít.

Začnu asi od finále samotného. Stále nějak nemohu uvěřit, že jsme jím projeli jako nůž máslem a největší problémy nám činilo snad jen se orientovat (ať již úplně na úvodu či později při přechodech mezi stanovišti). A co mě, malověrného hlupáka, překvapilo (a potěšilo) nejvíce, bylo to, že do většiny šifer jsem ani nestihl zasáhnout - dříve, než jsem odeslal SMS (což se mi mimochodem mnohokrát nepovedlo na první pokus), již někdo jiný měl nápad, jak to vyřešit. Měl jsem úžasný tým a smekám před ním.

Rychlý průřez šiframi: 0 (Úvodní) - ta nám možná trvala nejvíc - kolik času jsme ztratili, než jsme si vůbec všimli těch tabulí! 1 (Přísloví) - známý motiv, na druhou stranu jsme se jimi bavili i po skončení finále. Dokonce jsem se nazpaměť naučil, jak se má správně říkat "Darovanému koni na zuby nekoukej". A nejsme si jisti, jestli jste se do toho u "Komu se nelení, tomu se zelení" trochu nezamotali. 2 (Xiasvfgcdc xvzsldoc) - opět nám předlouho trvalo šifru vůbec najít (koho by napadlo podívat se za strom), princip jasný, šlo jen o rychlost 3 (Pomatený pavouk) - 26 paprsků, moucha označující Z, pak jen trefit A a směr, od kterého se čte 4 (Signalizace) - zde jsme měli štěstí, že jsme dorazili snad jako první, takže jsme mohli hádat dříve, než ostatní dostali zadání, jinak žádný problém 5 (Bludiště) - tak jsme si zavyrbavili a říkali si, jak rychle to máme. V cíli nám ale Škrkny pověděly, že se to dalo vyřešit jen pohledem zdálky, o čemž jsem se poté doma sám přesvědčil. Zajímavé... 6 (Pod svícném bývá tma) - ano, musíme něco osvítit! Ale zadání to není (což mohu podtvrdit, strávil jsem v pozici želvy dost času, abych se o tom přesvědčil)! Takže mapa... 7 (Bubliny) - po asi minutě na to přišel náš náhradník, kterému jsem teprve večer před finále vysvětlil, co to semafor je 8 (Jedno hádě) - "Máte někdo nůžky?" 9 (Pět slov) - asi jediná šifra, kde jsem byl alespoň trochu potřeba (i když oni by to asi beze mě taky nějak zvládli). Na druhý pokus (i s interpunkcí ve větě) nám vypadává heslo. Tady jsme začali utíkat, protože jsme se báli, že hned za námi někdo vyběhne. 10 (Algebrogram) - vlastně stejné jako vše ostatní - ihned má někdo správný nápad a než dopíšu SMS, už to skoro celé mají 11 (Rakety) - jak moc jsme se obávali, že z houští se vynoří Škrkny a raketu rychle složí... Nestalo se a mohli jsme začít slavit

Párkrát jsem narazil na jeden problém - "kolize" týmů. Je těžké si ve finále udělat náskok, protože když někam přijdu o trochu dřív a nemohu najít šifru, tak pak se se mnou skoro okamžitě všechny týmy srovnají. Proto jsou fajn nějaké těžší šifry, které vedou k diversifikaci týmů. Tento rok to bylo snad jen Pět slov, i když ani to zas tak obtížné nebylo. Když k tomu přičtu více než tříhodinové čekání v chladu, asi vyjmenuji veškerá negativa finále. Jinak to bylo bez chyb - dokonce letos vyšlo i počasí a byl to prostě nádherný zážitek. (A přesože vítězství jak v internetové části, tak ve finále je prostě fantastické, jedná se jen o třešničku na dortu)

No a teď asi přijde na řadu sentimentalita a hora díků. Děkuji svému týmu, který se mnou vydržel (s mírnými personálními změnami) tři roky a zvláště teď ve finále zazářil. Děkuji všem ostatním týmům za skvělou atmosféru. Děkuji naší třídní paní profesorce, která nás před třemi lety na Technoplanetu navedla. A v neposlední řadě děkuji orgům, kteří nám předkládali horu šifer a bez nichž by samozřejmě Technoplaneta nefungovala (a bez Technoplanety bych se asi k šifrování tolik nedostal).

Díky, Šachista (nedovoluji si mluvit za celý tým, i když bychom se snad alespoň v pár bodech shodli, třeba se zde ještě někdo jiný objeví a taky něco napíše)

Je to smutný sem psát o finále takhle naposledy, tak si to musím užít.

Chtěli jsme konečně vyhrát. A kdybychom nevyhráli, tak musíme alespoň porazit The Team, protože to řekla RAB a my jí přece chceme udělat radost. A to byly nakonec jediné dvě věci, které se nám nepovedly.

Letos nás na finále vezl náš vlastní autobus. Teda ne tak úplně, byl to autobus Němců, kteří byli u nás ve škole na výměně, ale stejně to působilo tak nějak dobře. A hlavně jsme konečně dorazili do Prahy vyspaní a včas.

Na startu jsme stihli dostatečně zmatkovat s prezencí, vyměnit si simkarty (klidně mi vypatlejte kredit, ale já to na svým tlačítkovým mobilu už letos psát prostě nebudu), obhlídnout konkurenci a sníst první motivační čokoládu.

Slušnou dobu jsme zírali jen na papír s nulou a stihli vyzkoušet asi tři hesla, než jsme přišli na to že ty černé krabice nás vážně mají zajímat už teď a není to až další šifra. Princip už byl potom v pohodě a na druhý pokus se nám podařilo seskládat smysluplné slovo, nejspíš jako prvním. Pro mě osobně jedna z nejoblíbenějších šifer a taky jeden z okamžiků „Ten tým je fakt užitečná věc, ty nechutná egocentričko“

Jednička byla okamžitá záležitost, jen jsem zapisovala do tajenky písmenka, která mi Verča diktovala, ani nevím, jestli jsme vůbec využili všechna přísloví, já sama jsem si rozluštila jen jedno nebo dvě, což mě trochu mrzí, bylo to tak jednoduché, že jsme si nemohli všichni užít plnou šifru.

Mezi mapkou na hřišti a další šifrou jsme omylem odběhli na úplně jinou křižovatkou, nikdy nevěřte radioorienťákovi s mapou v ruce, ta předpona radio tam není jen tak. Na dvojce jsme docela rychle věděli, co máme dělat, ale musíme se naučit si rychle vytvořit nějaký smysluplný systém, jak to dotahovat do konce, mohlo to být rychlejší. Ale zlepšujeme se.

Pavouk byl otázka vteřin, jdeme dál.

Signalizace nebyla vyloženě špatný nápad, ale všechno se tam zdrželo, chápu, že se musí nějak rozvrstvit týmy, ale takhle se akorát zvětšily drobné rozdíly nabrané na předchozích jednoduchých šifrách. A navíc jsem netušila, že skauti narozdíl od pionýrů nemají nacvičený rychlý vysílání morseovky. Prý čekali semafor, ale ten přece neumíme nikdo z hlavy. Ale dotipovali to správně.

Bludiště jsme si vzorně prošli, pak jsem se do něj jen tak dívala a zdálo se mi, jakoby se tam rýsovaly tři oddělené oblasti, když jsem trochu rozostřila, stala se z nich písmena. Nám The Team neřekl, že se to mělo dělat nějak jinak, takže když jsem přišla domů a podívala se na řešení, tak jsem docela zírala.

LEDka byla jednoduchá a jasná, ale pěkná předmětovka, to video s výrobou mě fascinuje :-)

Sedmičku jsme měli taky rychle, Verča si nestihla ani vytáhnout chleba, vypadala celkem naštvaně. V téhle fázi hry jsme se začali kamarádit s The Teamem a dlouze přemýšleli, jestli má vůbec smysl soupeřit, že jsme vlastně dost vyrovnaní. No, kéž by to byla pravda :-)

Hada jsme si hned vystřihli, ale zapasovat jeho části do sebe byl nadjarošácký úkol, ono se to mělo lepit?

Devítka byla konečně ta těžší šifra, po které jsme o několik minut dřív tolik toužili. Vlastně jsme na to šli dobře hned ze začátku, dělali jsme čárky a tečky jak nad písmeny, tak dole, ale dohromady jsme to nezkusili. Teda Ola prý jo, ale rovnou do toho nějak zapasovala i háčky, takže z toho nic nebylo. Ale nápověda pomohla, přestože nepřinesla nic nového. Ale už se tady stihl projevit největší nedostatek našeho týmu, po pár minutách se přestáváme soustředit. Každopádně tady bylo rozhodnuto, že už prostě nevyhrajeme.

„Jdi do cíle s heslem…MĚCHÝŘ!“…Ale ten algebrogram mohl být teda těžší.

A s raketkou jsme blbli pěkně dlouho, kdyby se tam najednou někde vynořila URNA nebo ToJeJedno, kdo ví, co by se dělo, ale nakonec jsme něco odpálili a po třetí v ředě si zasloužili druhé místo.

Takže velké díky orgům za skvělou hru.

<přehnaně sentimentální kecy> Ale ještě větší našemu letošnímu týmu, byli jste úžasní a mám prostě pocit, že letos jsme konečně ve finále jeli celou dobu naplno a vítězové byli prostě jenom zatraceně dobří. Takhle nám to funguje, tak ať nám to vydrží.

Díky Verče, že se nechala uplatit karamelkama, Honzovi, že nám byl ochotný dělat „borca v týmu“, Ole za to, že moji v šifrování možná přehnaně cílevědomou osobu přetrpěla celých pět let ještě v mnohem větší míře než ostatní a 37 za prostě bezproblémového aktivního člena.

Díky Pražákům za vytvoření meziměstských kamarádství, doufám, že vás zas někdy někde uvidím. </přehnaně sentimentální kecy>

A to je asi tak vše. A cha, myslím, že to mám delší než Šachista.

Letos to asi nebude vůbec dlouhý.

Na rozdíl od všech přede mnou musím bohužel říct, že se mi letošní finále líbilo ze všech nejmíň. Ovšem pravděpodobně to je týmem (jeho statutem) než samotným finálem. Nejlepší zážitek z celého dne bylo asi odpolední bloudění skrz celou Prahu až domů, protože jsme se rozhodli, že zkusíme odjet celou cestu na kole a bez mapy.

I přesto ale v první řadě děkuji orgům (i za minulé a budoucí roky, pokud už jsme to neudělali), letos jsme trochu více poznali, jaká je s tím strašná dřina.

Děkuji také Ivče, že mi řekla o tom videu, protože jinak bych se k němu dostala až třeba příští rok a je moc zajímavé. Btw. potkáme se snad příští rok na předních příčkách veteránského žebříčku, ne?

Šachistu chválím za jeho druhý zpředu a druhý zezadu odstavce. Chtěla bych ještě vysvětlit naše (nebo hlavně mé) přání, aby ho Škrkny porazily. Jedna věc je, že jsi prostě o rok níž u nás ve škole a to je prostě tak nějak přirozené soutěžení (no a ještě s vaší třídou...), ale hlavně jsem fakt chtěla, aby vyhrály Škrkny. Oba dva jste tam byli naposled, ale ony - no prostě už mi ty druhý místa přišly smutný.

Obdivuji všechny týmy, my bychom ty šifry ani zdaleka tak rychle neměli. A to nemluvě o raketě. (Možná je dobře, že jsme minulý rok skončili, letos bychom si jen udělali ostudu :-/.) Všechny, co byli letos naposledy (a i jiné) by určitě potěšilo další pokračování v šifrovací kariéře, např. v internetovém Sendviči nebo v Praze na Paralaxe. Mám velmi dobré zkušenosti i se spoluprací hráčů z několika týmů TPL.

A ze svícnu, kde bývá tma: Nejrychlejší podle mě byli TO (URNA), to bylo opravdu hned, ať tvrdí SMS co chtějí. A opravdu moc lituji některých týmů, kteří řešení zkoušeli mockrát a vždycky ten nápis přehlédli (např. Vosa ve škole).

RAB

Budou někdy fotky?

A bude něco jako komentáře orgů?

Samozřejmě bych rád orgům také poděkoval za celou letošní Technoplanetu, další nápadité šifry a za pěknou soutěž, omlouvám se, že s takovým zpožděním, jelikož jsem tak trochu zapomněl, že jsem chtěl tu diskusi na finále :-)

Nechci psát komentáře šifer typu "tak ta byla fakt jednoduchá", pokusím se to vzít jinak a popíšu šifry podle toho, jaké byly obsahem, ne podle toho, jak dlouho nám trvalo je vyřešit:

4. Signalizace - nemám nic proti šifře jako takové, ale nelíbila se mi organizace šifry. To, že byla šifra vždy jen pro jeden tým, znamenalo, že se jen zvětšily odstupy mezi týmy, ale nebyla šance nijak někoho předehnat, ať už byl člověk jakkoli rychlý. Myslím, že by měly mít týmy šanci řešit šifry souběžně s ostatními od chvíle, kdy přijdou na místo, a tím se i dostat po rychlém vyřešení dopředu.

6. Pod svícnem bývá tma - Tahle šifra se nám líbila :-) Pomohla nám k většímu náskoku, nakonec jsme se hádali o diodu :-D

7. Bubliny - tohle byla v našem případě šifra, která znamenala pro náš tým zkázu. Holt nepřicházl nápad, a tak jsme se v pořadí hluboko propadli. Nebýt této šifry, měli jsme reálně velkou šanci vyhrát, protože při odchodu z předchozícho stanoviště jsme měli velký náskok. Třetí místo jsme zachránili jen rychlým postupem u dalších šifer.

Nakonec nás zachránila raketa, díky které jsme se ocitli na stupních vítězů. Ještě štěstí, že umíme sestavit kužel nastřižením poloměru kruhu, což nás poslalo před tým, který přišel na stanoviště před námi.

Další šifry byly také pěkné. Byli bychom trochu rychlejší, kdybych si nepletl na 9. stanovišti čárku a tečku, ale to nehrálo takovou roli jako bubliny :-) Jen Jedno hádě nám námětově připomínalo některé starší šifry (částečně Pohádkový devítiboj a částečně Zase čtverec - obě 2012), což ale není úplně na škodu. Je pěkné vymyslet nějakou zajímavou kombinaci :-)

Jen ještě jedna poznámka: Je trochu škoda, že je trochu nepřesná ta rychlost týmu na stanovištích: my jsme třeba nejrychlejší tam, kde jsme reálně nejrychlejší asi nebyli (ne že bychom se tam dlouho zdrželi, ale šlo by to i rychleji), ale třeba u diody jsme šifru vyřešili velmi rychle, ale tím, že jsme dlouhou vzdálenost na další stanoviště neběželi, ale šli, SMS systém vyhodnotil toto řešení za pomalejší. To ale chápu a systém mi přijde chytrý i tak :-)

Ještě jednou tedy za celý tým Děkuji za Technoplanetu (2011-)2013 :-)

Filip, URNA