Bylo šťastné a spokojené království Devíti draků – kdysi dávno. Tak dávno, že možná je to už jenom pohádka, možná jen pověst o ztraceném ráji. Bylo to království vyváženého soužití lidí a draků, kde jeden nepřekážel druhému, a druhý neutiskoval prvého. Devět velkých draků ochraňovalo území před skutečným světem a nejlepší synové království prokazovali své schopnosti a bojovali o čest starat se o draky.
Jenže ani draci nezastaví svět ve jeho rozpínavosti. Najednou nikdo už nechtěl dokazovat své znalosti a dovednosti v soužití s draky a lidé začali předstírat, že draci vlastně neexistují. A pak jednoho dne Dračí oko, které soustřeďovalo mysl všech draků, puklo a draci zmizeli z okruhu lidí. Jen v bájích a pohádkách zůstaly zachovány ty časy, kdy lidé žili s draky.
Ve vyprávění starců však zůstalo proroctví předávané po generace, že jednoho dne přijdou hrdinové, ne jeden, ale celá řada jich bude, že jejich oděvy budou jak dračí kůže míhat se všemi barvami a ti najdou draky, rozluští a vyřknou jejich pravá jména a dají znovu dohromady Dračí oko.